Podpora důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce

Kdo se na plnění veřejné zakázky podílí v praxi? A za jakých pracovních podmínek? Mají tyto osoby zajištěnou i odpovídající bezpečnost práce? To jsou otázky, které si řada zadavatelů již určitě položila. U některých zakázek se tak stává častěji než u jiných.

Je naprosto legitimní, že zadavatel požaduje, aby se při realizaci plnění za veřejné prostředky dodržovaly všechny předpisy v oblasti pracovněprávní, zaměstnanosti a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podporuje dodržování důstojných pracovních podmínek.

Čeští zadavatelé ve svých veřejných zakázkách tuto příležitost použili mnohokráte a je v praxi takříkajíc „odzkoušena“. Nejčastěji používaná je tato příležitost pro služby v rámci specifických předmětů plnění jako je ostraha či úklid, které probíhají na území České republiky a dle jejích právních předpisů. Úplné vzorové textace do zadávacích podmínek naleznete níže.

Často bývá podpora důstojných pracovních podmínek také součástí tzv. „Kodexů jednání“ (z angličtiny „Code of Conduct“), ve kterých se dodavatelé zavazují dodržovat při plnění veřejné zakázky férové dodavatelské vztahy se svými poddodavateli. Zajištění důstojných pracovních podmínek všech osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, je pak integrální součástí tohoto kodexu. Podrobně se této oblasti věnuje také příležitost Dodavatelské vztahy.

Samostatnou podkapitolou je pak podpora důstojných pracovních podmínek v globálních dodavatelských řetězcích, přičemž zadavatelé ji využijí zejména ve veřejných zakázkách na dodávky vyráběné v zemích globálního Jihu. Několik příkladů je k dispozici v překladu ze zahraniční dobré praxe níže. Aktivně se této problematice věnuje v oblasti elektroniky organizace Electronic Watch. Více o důstojných pracovních podmínkách v globálních dodavatelských řetězcích textilního průmyslu lze také nalézt v materiálech OECD. Pro podrobnosti v oblasti veřejného nakupování uceleně viz příležitost Etické nakupování.

Do určité míry pak tato příležitost hraničí s příležitostí Podpory lidských práv ve veřejných zakázkách.

Důstojné pracovní podmínky:

Jak uvádí například příručka Evropské komise „Sociální nakupování“, koncept důstojných pracovních podmínek vychází z přesvědčení, že lidé mají právo na produktivní zaměstnání v podmínkách svobody, slušnosti, bezpečnosti a lidské důstojnosti, a propojuje čtyři stejně důležité a vzájemně související části: právo na produktivní a svobodně zvolenou práci, základní zásady a práva v práci, zaměstnání zajišťující důstojný příjem, sociální ochrana a sociální dialog. V kontextu sociálně odpovědného veřejného zadávání se nejčastěji podporují zejména:  dodržování základních pracovních standardů, důstojná odměna, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, sociální dialog, přístup ke vzdělání, rovnost mužů a žen a zákaz diskriminace, přístup k základní sociální ochraně.

Prohlédněte si  grafiku Definice slušné práce z dílny iniciativy Slavefreetrade anebo infosheet vypracovaný v rámci Fair Work Convention ve Skotsku.

Podpora důstojných pracovních podmínek ve veřejných zakázkách je předpokládána  právní úpravou, zejména následující:

Směrnice  – Zajištění důstojných pracovních podmínek je akcentováno i ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (dále jen „směrnice č. 2014/2  4/EU“), v preambuli i v čl. 18 odst. 2 – Zásady zadávání veřejných zakázek, kde se uvádí: „Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržovaly příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X.“  Příloha X směrnice č. 2014/24/EU zmiňuje tyto Úmluvy Mezinárodní organizace práce v sociální oblasti:

• Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat
• Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat
• Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci
• Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce
• Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí
• Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání)
• Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty
• Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce

ZZVZ –  Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) také explicitně požaduje dodržování povinností vyplývajících z předpisů sociálních, pracovněprávních nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky, a to při:

• Uplatňování kritérií pro vyloučení – § 48 odst. 5 písm. a) ZZVZ – Zadavatel může vyloučit účastníka zadávacího řízení pro nezpůsobilost, pokud prokáže, že plnění nabízené dodavatelem by vedlo k nedodržování povinností vyplývajících z předpisů sociálních nebo pracovněprávních nebo kolektivních smluv vztahujících se k předmětu plnění veřejné zakázky.
• Posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny – § 113 odst. 4 písm. a) ZZVZ – Zadavatel v žádosti o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny má povinnost požadovat, aby účastník zadávacího řízení potvrdil, mimo samotné odůvodnění své mimořádně nízké nabídkové ceny, také to, že při plnění veřejné zakázky zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění veřejné zakázky.

Do § 6 ZZVZ byl doplněn novelou účinnou od 1.1.2021 odstavec 4, který stanovuje: „Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

Usnesení vlády – Podpora důstojných pracovních podmínek a bezpečnosti práce je podporována také v rámci pravidla č. 2 usnesení vlády České republiky (dále jen „Usnesení“) ze dne 24. července 2017 č. 531, o Pravidlech uplatňování odpovědného přístupu při zadávání veřejných zakázek a nákupech státní správy a samosprávy (dále jen „Pravidla“), které přispívá k závazku ministerstev, krajů, obcí a dalším subjektům, aby při zadávání veřejných zakázek a obecně při svých nákupech zboží a služeb zohledňovali environmentální i sociální, resp. širší společenské aspekty a o takových nákupech transparentně informovali veřejnost. Více o Pravidlech je možné se dozvědět zde.

Potřebujete metodickou pomoc? Podpora důstojných pracovních podmínek patří také mezi sedm základních témat udržitelného nakupování dle normy „ISO 20 400 – sustainable procurement“ z roku 2017. Podrobnosti zde.

Strategický cíl zadavatele i příležitost v konkrétní veřejné zakázce:

Zadavatelé mohou zvolit podporu důstojných pracovních podmínek komplexně, jako svůj cíl a přihlásit se k němu ve své strategii, jak učinilo např. Město Jičín, VŠCHT či MPSV. V konkrétních veřejných zakázkách pak lze tuto příležitost uplatňovat, jak je uvedeno níže.

V zadávacím řízení:

Zadavatel může využít různé varianty postupu v závislosti na specifičnosti předmětu plnění, kontextu reálné situace a cílech zadavatele, a podpořit důstojné pracovní podmínky následovně:

U přípravy každé veřejné zakázky je na místě zodpovědět si následující otázky:

• Existuje zvýšené riziko, že při plnění veřejné zakázky může docházet k porušování zákonného standardu pracovních podmínek dle zákoníku práce, právních předpisů v oblasti zaměstnanosti a BOZP?
• Je relevantní v rámci této veřejné zakázky hodnotit lepší pracovní podmínky osob podílejících se na jejím plnění, a to nad rámec zákonného standardu pracovních podmínek?
• Existuje zvýšené riziko, že při plnění veřejné zakázky může docházet k porušování mezinárodních úmluv o lidských právech, sociálních či pracovních právech, zejména úmluv Mezinárodní organizace práce uvedených v Příloze X směrnice č. 2014/24/EU?

(Úplný kontrolní list k vyhodnocení příležitostí odpovědného veřejného zadávání – zde.)

1. Dodržování důstojných pracovních podmínek v rozsahu zákonného minima:

Jde-li zadavateli pouze o dodržování důstojných pracovních podmínek v rozsahu zákonného minima, je vhodné spojit proklamaci o záměrech zadavatele v zadávací dokumentaci a nápravná a/nebo sankční ujednání ve smluvních podmínkách.  Zadavatel se zejména aktivně podílí na kontrole dodržování předpisů v oblasti pracovněprávní, zaměstnanosti, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci apod., a za tím účelem přijímá vhodná opatření. Kontrolu provádí zadavatel sám nebo prostřednictvím veřejných institucí k takové kontrole určených, tedy například Státního úřadu inspekce práce, finančního úřadu, cizinecké policie atd. Vydání pravomocného rozhodnutí potvrzujícího porušení uvedených předpisů pak může být dle smluvních podmínek důvodem k nápravným opatřením (např. jednání mezi dodavatelem a zadavatelem, jejichž cílem je přijmout taková systémová opatření, aby se situace znovu neopakovala) nebo sankčním opatřením (smluvní pokuty nebo ukončení smlouvy na plnění).

Příklady možných textací pro užití v zadávacích podmínkách: 

• Pro formulaci podporující důstojné pracovní podmínky v zadávacím řízení viz – Standard úklidových služeb (Centrální nákup státu)
• Inspiraci je možné také načerpat z praxe
  • Povodí Vltavy, státní podnik,
  • Vysoké školy chemicko-technologické v Praze,
  • Lesů ČR, s.p.,
  • Jihomoravského kraje.

2. Odměna jako klíčový aspekt pracovních podmínek:

V rámci řešení podpory důstojných pracovních podmínek má klíčové postavení odměna osob podílejících se na plnění veřejné zakázky.  V některých případech je to pak právě tento aspekt, který je středobodem řešení příležitosti ve veřejné zakázce. Jeho užití však vyžaduje speciální pozornost a zvážení řešení dle individuálních okolností veřejné zakázky a potřebnosti akcentace tohoto aspektu, například s ohledem na předmět plnění (např. strážní služby, úklidové služby, stavební práce apod.) či reálnou situaci na trhu. Právě toto zvážení je také důležité nepodcenit a pečlivě zaznamenat pro případný pozdější přezkum v auditní stopě veřejné zakázky.

V České republice je využívána minimální mzda. Tedy nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu. Její základní právní úprava je stanovena zákoníkem práce (zákon č. 262/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), konkrétní výše základní sazby minimální mzdy a podmínky pro poskytování minimální mzdy je zakotvena v nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Podrobně na stránkách MPSV  .

Zadavatel nicméně může využít institut hodnocení ve veřejných zakázkách a transparentně dle pravidel a zásad platících pro hodnocení dle ZZVZ a rozhodovací praxe ÚOHS a českých soudů, tento aspekt také hodnotit. Zadavatel může zvolit celou řadu způsobů – např. dodavatelé mohou nabízet v nabídce hodinovou odměnu pro zaměstnance v určeném finančním rozsahu (spodní limit – min. dle minimální mzdy, horní limit – v souladu s principy 3E). Tento postup je pomalu stále více využíván. Zadavatel zvažuje situaci na trhu práce. Cílem zadavatele je získat kvalitní plnění a stálý tým osob přímo poskytujících plnění. V určitých profesních oblastech (např. strážní služby) je zvyklostí velmi rychlá fluktuace zaměstnanců mezi různými dodavatelskými firmami. Jediným motivátorem těchto zaměstnanců bývá právě výše mzdy. Nadměrná fluktuace osob přímo poskytujících strážní služby je však vzhledem k tomu, co má tato služba ve svém základu zajišťovat (ochrana osob a majetku) velmi nežádoucí. Osoby poskytující strážní služby (ale též např. úklidové služby) jsou důvěrně seznámeny s prostory a případnými slabinami střeženého objektu. Základním předpokladem pro zajištění kvalitního plnění je pak zajištění osob, které, jsou fyzicky a psychicky způsobilé k poskytování předmětné služby, což bohužel taktéž není např. v oblasti strážních služeb samozřejmostí. Naznačené potíže jsou indiciemi, že hodnotit zmíněné předměty plnění pouze prostřednictvím nabídkové ceny je neudržitelné a výše mzdy osob přímo poskytujících službu hraje klíčovou roli pro získání plnění v potřebné kvalitě.

Příklady možných textací pro užití v zadávacích podmínkách:

• Prohlédněte si pro inspiraci příklad dobré praxe – Ostraha objektu Televizního studia Brno, Česká televize.

K problematice odměňování řidičů regionální autobusové dopravy:

• Sdělení ÚOHS k problematice zadávání veřejných zakázek v oblasti dopravní obslužnosti se zohledněním sociálních aspektů ze dne 20.3.2017
• Podklad k otázce sociálních aspektů ve veřejných zakázkách na zajištění autobusové dopravy

Zadavatelé se také mohou setkat s tzv. konceptem minimální důstojné mzdy. Dle MDM se tím rozumí „odměna za práci za běžnou pracovní dobu, která pracujícím a jejich domácnostem poskytuje dostatek finančních prostředků k životu, který je většinou společnosti vnímaný jako určitý základní standard.“ Tento koncept se ve veřejných zakázkách v Čechách zatím neobjevuje. Vodítkem k praktickému využití však může být příklad z Velké Británie (jak uvádí Eurofound ve své zprávě „Labour market change – Concept and practice of a living wage“ na str. 21, Skotská vláda po diskusi s orgány Evropské unie došla k závěru, že uplatnění minimální důstojné mzdy nemůže být podmínkou plnění ve veřejné zakázce, pokud právní úprava daného státu stanovuje mzdu minimální. Nicméně zadavatel může minimální důstojnou mzdu zakomponovat do hodnocení veřejné zakázky.)