Podpora účasti sociálních podniků ve veřejných zakázkách

Sociálním podnikem se rozumí „subjekt sociálního podnikání“, tj. právnická osoba založená dle soukromého práva nebo její součást nebo fyzická osoba, které splňují principy sociálního podniku (viz níže). Souhrnně lze uvést, že sociální podniky vytvářejí pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním, sociálním nebo kulturním znevýhodněním. Sociální podnik tak naplňuje veřejně prospěšný cíl, který má formulován v zakládacích dokumentech. Sociální podniky vznikají a rozvíjejí se na konceptu tzv. trojího prospěchu: ekonomického, sociálního a environmentálního. Pro sociální podnik je důležité jak dosahování zisku, tak i zvýšení společenského prospěchu. Zisk je pak z větší části použit pro další rozvoj podniku. Sociální podnikání také podporuje solidární chování, sociální začleňování a má důležitou roli v místním rozvoji. Podpora sociálních podniků je totiž, obdobně jako podpora malých a středních podniků, mimo jiné podporou místní zaměstnanosti a ekonomiky.

Cílové skupiny zaměstnanců sociálních podniků jsou nejčastěji:

• sociálně znevýhodnění – dlouhodobě nezaměstnaní, etnické menšiny, mládež a mladí dospělí v obtížné životní situaci, lidé pečující o rodinné příslušníky, lidé bez přístřeší a po výkonu trestu, lidé se závislostmi a
• zdravotně postižení – tělesné postižení, mentální postižení, duševní postižení, sluchové postižení, kombinované postižení, vnitřní postižení, zrakové postižení.

Sociální podniky lze podle typu činnosti dělit na obecné, integrační a enviro-sociální podniky (více informací naleznete zde).
Obecný sociální podnik se soustředí stejnou měrou na aktivity prospívající společnosti a na zaměstnávání a sociální začleňování osob znevýhodněných na trhu práce.
Integrační sociální podnik sociální prospěch naplňuje zaměstnáváním a sociálním začleňováním osob znevýhodněných na trhu práce.

Roste i počet enviro-sociálních podniků, které se kromě zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce zabývají i ochranou životního prostředí, včetně recyklace, ale také například sdílením (např. car-sharing).

Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím svého operačního programu Zaměstnanost podporuje vznik tzv. integračních sociálních podniků, ty proto bývají nejčastějším typem sociálních podniků v České republice. MPSV připravilo seznam rozpoznávacích znaků neboli indikátorů, pomocí kterých lze identifikovat sociální podnik. Vznikly dvě sady těchto rozpoznávacích znaků (indikátorů) – pro obecný sociální podnik a pro integrační sociální podnik. Rozpoznávací znaky pro oba typy sociálních podniků jsou definovány v pěti oblastech: veřejně prospěšný cíl, sociální prospěch, ekonomický prospěch, environmentální prospěch a místní prospěch. V každé z těchto oblastí je vymezen jeden nebo několik indikátorů včetně způsobu jejich naplnění. V praxi se využívá převážně sada integračního sociálního podniku.

Sociální podniky lze podpořit pouze v těch předmětech plnění, ve kterých nabízí své služby, přičemž jejich zaměření a počty jsou limitované. Proto je vždy vhodné se informovat o možnostech poskytnutí plnění sociálními podniky, například v rámci předběžných tržních konzultací, a nejlépe kontaktovat regionální pobočku sdružení sociálních podniků (viz níže). Tato sdružení mají přehled o sociálních podnicích, jejich zaměření či kapacitách a mohou tak zadavateli poskytnout relevantní informace pro přípravu zadávací dokumentace.

Co se týče předmětů plnění, které lze realizovat prostřednictvím sociálních podniků, jedná se zejména o úklidové služby a potřeby a údržbu zeleně a technické služby. Typickou oblastí, ve které se sociální podniky často profilují, je i pohostinství či výroba potravin. Lze je tedy také podpořit ve veřejných zakázkách na zajištění občerstvení či stravování. Uvažovat je možné i o oblasti méně kvalifikovaných pracích v lesnictví a na stavbách, méně časté pak jsou projektové a architektonické činnosti. Dále může jít i o výrobu nábytku a vybavení interiérů, nákupy oděvů a obuvi, kancelářského papíru a propagačních předmětů.

V jakých oborech sociální podniky nejvíce působí

Vyhodnocení dotazníkového šetření sociálních podniků v České republice uvádí následující odvětvovou klasifikaci ekonomických činností sociálních podniků a jejich počty, respektive procentní zastoupení.

(zdroj: www.ceske-socialni-podnikani.cz)

Definice sociálního podniku v zadávací dokumentaci

Kromě případů, kdy zadavatel vyhradí veřejnou zakázku v souladu s § 37 odst. 6 a § 38 ZZVZ podnikům tam specifikovaným, musí zadavatel při neexistenci legální definice sociálního podniku v zadávací dokumentaci definovat, koho za sociální podnik v daném zadávacím řízení považuje a jakým způsobem tuto skutečnost sociální podnik může prokázat. Definování sociálního podniku je nutné proto, aby byla zadávací dokumentace jednoznačná a bylo možné nabídky posoudit a hodnotit.

Integrační sociální podniky lze ve veřejných zakázkách za určitých okolností zvýhodnit jak podle stávajícího, tak i návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Situaci znesnadňuje skutečnost, že není možné použít pojem sociální podnik, protože v ČR zatím není legislativně zakotven. Můžeme však využít stávajících rozpoznávacích znaků. Ačkoli zadavatel není ve stanovení definice sociálního podniku nikterak omezen, je vhodné držet se některé z používaných definicí sociálního podniku. Definice musí být odůvodněná a nesmí být zadavatelem „vytvořena“ na míru tak, aby zadavatel poskytl neoprávněnou výhodu některému z dodavatelů a zneužil tak níže popsaný postup k manipulaci s hodnocením a zadávacím řízením.

V zadávacím řízení

Zadavatel může podpořit:

1. subjekt sociálního podnikání – „sociální podnik“ v hodnocení veřejné zakázky anebo
2. zpřístupnit veřejné zakázky sociálním podnikům i dalšími způsoby.

Ad 1) Podpora subjektů sociálního podnikání v hodnocení
Pokud se zadavatel rozhodne podpořit sociální podniky, jeví se jako nejvhodnější způsob zvýhodnění sociálního podniku kombinace proklamace záměru zadavatele v zadávací dokumentaci, která je doplněná o definici sociálního podniku, a využití multikriteriálního hodnocení, kde zadavatel stanoví způsob prokázání splnění definice sociálního podnikání. Zda, případně v jakém rozsahu, prokáže dodavatel, že je sociálním podnikem, je předmětem hodnocení, kdy sociální podnik obdrží předem stanovené body v rámci hodnocení. Výhodou hodnocení je skutečnost, že zadavatel nevylučuje dodavatele, kteří sociální podnikání v rozsahu, v jakém stanovil zadavatel v zadávací dokumentaci, neprokáží. S ohledem na situaci na trhu je tento postup i praktičtější.

Příklad možné textace v zadávací dokumentaci, kterou zadavatelé mohou zvolit:
Zadavatel má zájem zadat veřejnou zakázku v souladu se zásadami společensky odpovědného zadávání veřejných zakázek. Společensky odpovědné zadávání kromě důrazu na čistě ekonomické parametry zohledňuje také související dopady zejména v oblasti zaměstnanosti, sociálních a pracovních práv a životního prostředí. Zadavatel proto v hodnocení zvýhodňuje účastníky zadávacího řízení, kteří prokáží, že se věnují sociálnímu podnikání.

Pro potřeby tohoto zadávacího řízení se má za to, že sociální podnikání provozuje každý integrační sociální podnik ve smyslu užívaném Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Výzvách z Evropského strukturálního fondu, a který splňuje všechny ze sady rozpoznávacích znaků, (sada rozpoznávacích znaků je přílohou této zadávací dokumentace č. XX) a prokáže to způsobem stanoveným v této zadávací dokumentaci.

Způsob prokázání:
Účastník zadávacího řízení do nabídky předloží:
– čestné prohlášení potvrzující, že účastník zadávacího řízení je integračním sociálním podnikem ve smyslu užívaným Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Výzvách z Evropského strukturálního fondu, a splňuje všechny ze sady rozpoznávacích znaků.
Text čestného prohlášení:Účastník zadávacího řízení tímto čestně prohlašuje, že se podrobně seznámil se sadou rozpoznávacích znaků, které užívá Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Výzvách z Evropského strukturálního fondu a způsobem naplnění těchto znaků, a splňuje je v plném rozsahu.

Přílohou tohoto čestného prohlášení účastník zadávacího řízení předkládá tyto dokumenty (případně jiné vhodné dokumenty) :

1. Zakládací dokumenty prokazující, že účastník zadávacího řízení má společensky prospěšný cíl zaměstnávání a sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce.
2. Uvedení počtu všech osob, které účastník zadávacího řízení zaměstnává, včetně % a seznamu osob z cílových skupin, náplní jejich práce a informace o pracovněprávním vztahu.
3. Výkaz zisku a ztrát (výsledovka podniku)/peněžní deník za posledních 12 měsíců prokazující, že tržby z prodeje výrobků/služeb tvoří min. 30 % z celkových výnosů podniku.

Hodnocení:
Variant, jakými sociální podnikání lze v hodnocení zvýhodnit, je několik. Zde uvádíme následující dvě:

1) Sociální podniky jsou zvýhodněny stejně
Tato varianta umožňuje zadavateli zvýhodnit každý sociální podnik stejně. Každý účastník zadávacího řízení, který prokáže, že provozuje definované sociální podnikání v rozsahu definovaném zadávací dokumentací, získá v zadávací dokumentaci počet bodů stanovený pro toto kritérium. Účastník zadávacího řízení, který neprokáže vůbec nebo v požadovaném rozsahu splnění, získá 0 bodů. Takový účastník zadávacího řízení však nebude vyloučen.

2) Sociální podnikání je hodnoceno dle kvality
Tato varianta umožňuje zadavateli nejen zvýhodnit sociální podnikání, ale i přidělit nejvyšší počet bodů tomu nejvhodnějšímu sociálnímu podniku. Zadavatel v zadávací dokumentaci v takovém případě musí jasně a srozumitelně uvést, jaký sociální podnik považuje za nejvhodnější, při dodržení všech obecných požadavků ZZVZ a případně principů relevantních pro užití subjektivního hodnocení (např. podnik, který svoji společenskou funkci plní nejefektivněji, podnik, jehož metodika dává největší záruku efektivní práce s osobami z cílových skupin apod.; kritéria pro hodnocení by přitom měla být popsána v zadávací dokumentaci jednoznačně, aby byly podmínky účasti a přístup zadavatele k hodnocení pro dodavatele předvídatelné).

Zadavatel zvolí poměr dílčího hodnotícího kritéria ve vztahu k dalším hodnotícím kritériím přiměřeně.

Smlouva a kontrola:
Jsou-li sociální podniky zvýhodněny v rámci hodnocení (ať již způsobem dle bodu 1), 2) nebo jiným vhodným způsobem) měly by se osoby znevýhodněné na trhu práce začleněné v předmětném sociálním podniku podílet na plnění. Ve smlouvě musí být tato podmínka zakotvena, včetně možnosti kontroly dodržování takového ujednání pod sankcí smluvní pokuty, příp. též odstoupení od smlouvy.

Ad 2) Další možnosti podpory sociálních podniků Zadavatel může podniknout i mnoho dalších opatření, která zpřístupní soutěž o veřejnou zakázku i sociálním podnikům. Zejména se jedná o konkrétní kroky vedoucí ke snížení administrativních nároků účasti v řízení, dělení veřejné zakázky na části, které mohou menší podniky snadněji splnit, přičemž obdobně může malým (i sociálním podnikům) zjednodušeným procesem vyhovovat dynamický nákupní systém nebo nastavení či zlepšení komunikace se sociálními podniky. Využít lze předběžné tržní konzultace ve smyslu § 33 ZZVZ, kdy je možné vést konzultace nejen se samotnými zadavateli, ale i s odborníky, včetně asociací, sdružení apod. Usnadnit přístup sociálních podniků je možné i prostřednictvím školení pořádaného zadavatelem, které by jim v obecné rovině pomohlo získat informace o postupech v zadávacím řízení, jak podávat nabídky apod.

V obecné rovině lze:

• Veřejné zakázky malého rozsahu nevyžadující realizaci výběrového řízení lze zadávat sociálním podnikům podle možností přímo.
• Minimalizovat administrativní náročnost účasti ve výběrovém řízení (kvalifikace, finanční garance, jasné požadavky formou formulářů, požadovaná struktura nabídek, vysvětlení hodnotících kritérií, dostatek času na podání nabídky apod.).
• Sociální podniky můžou být také poddodavateli, tomu lze uzpůsobit zadávací dokumentaci.
• Rozdělení zakázky na menší části ve smyslu § 101 ZZVZ (zakázka se zadává jako celek, ale dodavatelé se mohou hlásit do soutěže jen o část zakázky).
• Znalost místní ekonomiky a komunikace s lokálními sociálními podniky (analýza, zda se sociální podniky účastní soutěží, pokud ne, je důležité zjistit proč ne, databáze místních sociálních podnikatelů a informování o vypsaných zakázkách způsobem, který je pro sociální podniky obvyklý a snadno dostupný).
• Nastavení vztahů s poddodavateli vítěze zakázky, možnost zaplatit poddodavatelům přímo, zapojení (místních) sociálních podniků do poddodávek ve smyslu § 105 a 106 ZZVZ. Více viz kapitola Podpora malých a středních podniků a dodavatelské vztahy.
• Pokud je zadavatelem obec, na jejímž území se např. nachází sociálně vyloučená lokalita, je možné propojit podmínku zaměstnávání sociálně vyloučených osob např. po vzoru města Kadaně (blíže viz kapitola Podpora zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce), se sociální prací a sociálním bydlením. Aby pracovní integrace nově zaměstnaných osob proběhla úspěšně, je třeba, aby obec spolupracovala se sociálním podnikem na vytvoření širších podmínek jejich integrace. Tento přístup založený na partnerské spolupráci má větší naději na úspěch.

Sociální podniky jsou často malými a středními podniky. Více o způsobech, jak je lze v obecné rovině podpořit, je uvedeno v kapitole Podpora malých a středních podniků a Dodavatelské vztahy.

___

Při implementaci této příležitosti můžete využít vzorové textace k podpoře účasti sociálních podniků v zadávacím řízení.