Právní úprava OVZ

Právní úprava a odpovědné veřejné zadávání v ČR a EU

Při svých nákupech jsou s účinností od 1. 1. 2021 zadavatelé na základě § 6 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 543/2020 Sb., povinni při postupu podle ZZVZ dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací.

Ustanovení § 6 odst. 4 ZZVZ stanoví, že:

„Zadavatel je při postupu podle tohoto zákona, a to při vytváření zadávacích podmínek, hodnocení nabídek a výběru dodavatele, povinen za předpokladu, že to bude vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, dodržovat zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací ve smyslu tohoto zákona. Svůj postup je zadavatel povinen řádně odůvodnit.“

Přičemž ustanovení § 28 písm. p) až r) stanoví:

  1. p) sociálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například pracovní příležitosti, sociální začlenění, důstojné pracovní podmínky a další sociálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
  2. q) environmentálně odpovědným zadáváním postup podle tohoto zákona, při kterém má zadavatel povinnost zohlednit například dopad na životní prostředí, trvale udržitelný rozvoj, životní cyklus dodávky, služby nebo stavební práce a další environmentálně relevantní hlediska spojená s veřejnou zakázkou,
  3. r) inovaci implementace nového nebo značně zlepšeného produktu, služby nebo postupu související s předmětem veřejné zakázky.

Nová zásada v § 6 ZZVZ musí být i dle stanoviska expertní skupiny MMR v rovnováze s ostatními zásadami a s principem 3E. Více ve stanovisku MMR a stanovisku expertní skupiny MMR.

Odpovědné veřejné zadávání zakázek je v Evropě běžným trendem, který podporuje evropská legislativa – zejména Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (dále též jen „Směrnice č. 2014/24/EU“), ale i politické a strategické dokumenty na úrovni Evropské komise a Evropského Parlamentu.

Tak např. bod 2 a 47 preambule Směrnice č. 2014/24/EU obsahuje následující sdělení (zkrácený popis):
Dle strategie „Evropa 2020. Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ patří mezi základní hybné síly budoucího růstu výzkum a inovace, včetně ekoinovací a sociálních inovací. Jedná se o jeden z tržně založených nástrojů, jenž se dá využít k dosažení inteligentního, udržitelného růstu podporujícího začlenění a zároveň k zajištění nejefektivnějšího využití veřejných prostředků. Za tímto účelem musí být současná pravidla pro zadávání veřejných zakázek přijatá podle Směrnice č. 2014/24/EU revidována a modernizována, aby se zvýšila efektivita veřejných výdajů, zejména usnadněním účasti malých a středních podniků na veřejných zakázkách, a aby zadavatelé měli možnost lépe využívat veřejných zakázek na podporu společných společenských cílů.

Preambule Směrnice č. 2014/24/EU podporuje odpovědné veřejné zadávání též v dalších bodech, které jsou pro vás k dispozici zde.

Významným článkem Směrnice č. 2014/24/EU pro odpovědné veřejné zadávání je čl. 18 odst. 2, který zní následovně:
Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty při plnění veřejných zakázek dodržo­valy příslušné povinnosti v oblasti práva životního prostředí a sociálního a pracovního práva, jež vyplývají z práva Unie, vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo z ustanovení mezinárodního sociálního a pracovního práva a práva v oblasti životního prostředí uvedených v příloze X, tj:

  • Úmluva MOP č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat;
  • Úmluva MOP č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat;
  • Úmluva MOP č. 29 o nucené nebo povinné práci;
  • Úmluva MOP č. 105 o odstranění nucené práce;
  • Úmluva MOP č. 138 o minimálním věku pro zaměstnávání dětí;
  • Úmluva MOP č. 111 o diskriminaci (zaměstnání a povolání);
  • Úmluva MOP č. 100 o stejném odměňování mužů a žen za práci stejné hodnoty;
  • Úmluva MOP č. 182 o nejhorších formách dětské práce;
  • Vídeňská úmluva o ochraně ozonové vrstvy a Montrealský protokol o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu;
  • Basilejská úmluva o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování (Basilejská úmluva);
  • Stockholmská úmluva o perzistentních organických znečišťujících látkách;
  • Rotterdamská úmluva o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (UNEP/FAO) (Rotterdamská úmluva), Rotterdam, 10. září 1998 a její tři regionální protokoly. CS 28.3.2014 Úřední věstník Evropské unie L 94/223.

Odpovědné veřejné zadávání má také podporu Soudního dvora Evropské unie. Taková zásadní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie jsou uvedena zde a jsou strukturována dle rozličných hledisek odpovědného veřejného zadávání. Jsou obsažena též vybraná rozhodnutí a zásadní stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, hlavní mezinárodní úmluvy vážící se k sociální oblasti a oblasti organizace práce, které byly ratifikovány Českou republikou, dále jsou uvedeny zásadní Směrnice Evropského parlamentu a Rady a Usnesení Evropského parlamentu zohledňující odpovědné veřejné zadávání a jejich obsahové shrnutí týkající se požadavků OVZ.

V České republice bylo odpovědné veřejné zadávání dosud méně využívané, ač ve skutečnosti nic nebrání tomu, aby se zadavatelé veřejných či sektorových zakázek tímto směrem ubírali častěji. Zadávat veřejné zakázky dle principů (společensky) odpovědného veřejného zadávání umožňoval aktuálně platný a účinný zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále též jen „ZZVZ“), který vstoupil v účinnost 1. 10. 2016, a do kterého byla shora uvedená Směrnice transponována. Nicméně zadávat společensky odpovědně umožňoval již zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též jen „ZVZ“).

Předpokladem získání zamýšlené společenské hodnoty je správná volba předmětu plnění a správně zvolené požadavky včetně jejich reflexe v zadávacích podmínkách. V praxi budou sociální a jiná společenská hlediska ve veřejném zadávání využívána zejména ve specifikaci předmětu plnění jakožto absolutní podmínka účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 písm. b) až d) ZZVZ) nebo v rámci hodnocení (§ 114 odst. 1 a odst. 2 ZZVZ, § 116 odst. 1 a odst. 2 písm. d) ZZVZ). Odpovědného veřejného zadávání se dotýkají též další ustanovení ZZVZ.

Poskytujeme přehlednou tabulku s jednotlivými články Směrnice a paragrafy ZVZ a ZZVZ, které se odpovědného veřejného zadávání týkají. Jde o porovnání ustanovení relevantních ve vztahu k SOVZ v jednotlivých předpisech, včetně jejich zařazení v daném předpisu.

Porovnání ustanovení Směrnice, ZVZ a ZZVZ relevantních ve vztahu k SOVZ v jednotlivých předpisech, včetně jejich zařazení v daném předpisu naleznete zde.

Kromě ustanovení, která přímo upravují odpovědné veřejné zadávání, obsahuje ZZVZ další instituty obecného charakteru, které jsou při uplatňování odpovědného veřejného zadávání velmi dobře využitelné. S těmito zvláštními instituty se můžete seznámit zde.

Důležité zdroje