CZ EN

ÚOHS píše o vizích a výzvách dozoru nad veřejným zadáváním a zmiňuje strategické / odpovědné veřejné zadávání

Při příležitosti třicátého výročí vydává ÚOHS texty o dalším směřování. Jeden z příspěvků od místopředsedkyň Dlouhé a Kubišové se věnuje dozoru nad veřejným zadáváním a obsahuje několik myšlenek relevantních pro odpovědné veřejné zadávání.

Celý text najdete zde – ÚOHS: Vize a výzvy v dozoru nad veřejným zadáváním (uohs.cz)

Na tomto místě citujeme několik zajímavých bodů:

… trendem, který po nabytí účinnosti zákona č. 134/2016 Sb. hýbe svě­tem veřejných zakázek více než kdy jindy, je otázka kvalitativního přístupu k zadávání. V souladu s tím, co bylo řečeno úvodem, dnes již většina zadavatelů dospívá k závěru, že kvalita je i v kontextu veřejných nákupů klíčovým pojmem. Nejlevnější nabídka nemusí být vždy nabídkou nejvýhodnější. Opak je mnohdy pravdou.

…nelze nezmínit tzv. metodu Best Value Approach založenou na premise, že skutečným odborníkem na poptávané plnění je dodavatel, a proto je třeba hod­notit především úroveň jeho expertízy. S tímto přístupem je pak nutně spjat další posun, a to v tom smyslu, že pokud má zadavatel hodnotit kritéria jako úroveň expertízy dodavatele, zvládání rizik či přidanou hodnotu navrhovaného řešení, má to smysl pouze tehdy, pokud má dodavatel v rámci realizace plnění vůbec nějakou svobodu k využití svých odborných znalostí. Tím se dostávají do popředí dodací metody Design & Build, případně Design, Build & Operate, tedy situace, kdy je jeden dodavatel zodpovědný jak za návrh řešení (design), tak i za jeho pro­vedení (typicky výstavbu – build) nebo i následný provoz (operate). Zadavatel tak ve svém zadání specifikuje v zásadě jen účel, standardy a požadavky na rozsah, respektive funkci či výkon daného plnění. Konkrétní cesta, jakou splnění těchto kritérií dodavatel dosáhne, je pak otázkou právě jeho expertízy a především jeho odpovědnosti.

…Mluvíme-li o „soutěžení na kvalitu“, je třeba zmínit i stěžejní celoevropský trend, kterým je strategické či odpovědné zadávání. Zadavatelům, zpravidla veřejným institucím, by totiž nemělo jít jen o technickou kvalitu dodávaného plnění, ale i o širší společenské dopady realizace veřejné zakázky. Jde zejména o dopady na životní prostředí a sociální dopady. Právě zohledněním těchto aspektů lze prostřednictvím zadávání veřejných zakázek dosahovat i jiných cílů veřejných zadavatelů, než je jen hospodárné, účelné a efektivní nakládání s veřejnými prostředky (například cílů v oblasti sociální politiky ve smyslu snižování neza­městnanosti). Nezapomínejme přitom, čím tento příspěvek začal: v rámci veřej­ných zakázek jsou vynakládány finanční prostředky v tak velkém objemu, že prostřednictvím určitého způsobu zadávání veřejných zakázek (třeba s důsled­ným zohledněním ekologických aspektů plnění) lze aspirovat na změnu chování celých segmentů trhu.

V tomto smyslu je pro odpovědného veřejného zadavatele kvalitním jen plnění, které je ekologické a které přináší i další společenské výhody, zejména na soci­álním či inovačním poli (ať už se jedná o zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce nebo o zavádění efektivnějších přístupů k poskytování různých služeb často spojené například s digitalizací). Nepochybně také platí, že co ze svých záměrů veřejná sféra vyřeší ve spolupráci se soukromým sektorem pro­střednictvím strategického zadávání veřejných zakázek, nemusí následně řešit prostřednictvím jiných nástrojů, například dotací.

Nehovoříme přitom o vzdálené budoucnosti. V samém závěru minulého roku byla ve Sbírce zákonů publikována novela zákona o zadávání veřejných zaká­zek, která mezi základní zásady zadávacího řízení (doposud se jednalo o zásady transparentnosti, přiměřenosti, zákazu diskriminace a rovného zacházení) dopl­nila zcela nové zásady sociálně odpovědného, environmentálně odpovědného a inovačního zadávání. Zadavatel je tak nově od 1. ledna 2021 povinen ve všech svých postupech, je-li to – slovy zákona – vzhledem k povaze a smyslu zakázky možné, tyto zásady dodržovat. Trend je tedy potvrzován i pro mnohé pravda dosti překvapivou legislativní iniciativou.

Další potvrzení popsaného vývoje, tentokrát na celoevropské úrovni, představuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1161/EU o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, která by měla být do českého právního řádu transponována zákonem o podpoře nízkoemisních vozidel prostřednictvím veřejných zakázek a veřejných služeb v přepravě cestujících. Podle návrhu tohoto zákona by měl každý zadavatel povinnost dodržet určité minimální podíly nízkoemisních vozidel a vozidel s nulovými emisemi při zadávání určitých druhů nadlimitních veřejných zakázek a při pořizování veřejných služeb v přepravě cestujících (při překročení určité prahové hodnoty těchto pořizovaných služeb).

…Jsme tak svědky posunu od přezkumu dodržení formálních pravidel zadávacího procesu k jeho samotnému obsahu, tj. k posuzování, co je vlastně zadavatelem poptáváno a jaké požadavky jsou kladeny na dodavatele. V typickém návrhu či podnětu tak dnes není zpochybňováno nedodržení nějakého zákonem jasně definovaného postupu, ale skrytě diskriminační vymezení předmětu plnění či kvalifikace.

…Úřad tak do další dekády své činnosti vstupuje s vizí změny způsobu vedení a vnitřní systemizace své největší sekce. Motiv je zcela jednoduchý: zefektivnění nejen samotného výkonu dozoru, ale zejména otevření se adresátům rozhodovací praxe, a to ve smyslu osvětové činnosti. Právě skloubení výkonu dozoru a provádění osvě­tové činnosti je pro ÚOHS jednou z největších výzev.

…Metodická a osvětová činnost, tzn. zvyšování povědomí o veřejném zadávání, totiž není důležité pouze navenek. Stejná pravidla je potřeba uplatnit i směrem dovnitř Úřadu. Jednou ze systémových změn, které budou již od 1. 7. 2021 uváděny na Sekci veřejných zakázek do praxe, bude i způsob vedení a zvyšování erudice vlastních zaměstnanců.

…Pro zadavatelskou praxi má neoddiskutovatelnou cenu informace, jak nad určitými situacemi uvažuje ten, kdo o zákonnosti jejich postupu rozhoduje. Má-li zadava­tel takovou relevantní informaci, může tomu přizpůsobit svůj postup. Obdobný kultivující dopad lze důvodně předpokládat i ve vztahu k dodavatelům, kteří mohou na základě dostatku informací lépe a odpovědněji zvážit, zda například iniciovat správní řízení u Úřadu či nikoliv.

Právě otevření se navenek, odvaha vyjevit své názory nad tématy aktuálně řešenými zadavatelskou obcí, tzn. nikoliv až ex post, stejně tak srozumitelné prezentování závěrů vyplývajících ze samotné rozhodovací praxe je tím, na co se do budoucna Úřad prostřednictvím Sekce veřejných zakázek též intenzivně zaměří. Sekce veřejných zakázek tak bezesporu stojí před výzvou v podobě výrazně většího rozsahu své činnosti. Je to však klíč k úspěchu. Je třeba držet krok s dobou; být proaktivní, nikoliv reaktivní.

…Bezesporu vždy musí existovat orgán, který nad zákonností soutěže bude dohlížet. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže si je důležitosti role, která mu je svěřena, velmi dobře vědom. Pro nadcházející období se Sekce veřejných zakázek kromě své represivní funkce bude zaměřovat i na prevenci, vedena snahou o zajištění efektivnosti jak vynakládání veřejných prostředků, tak soutěže jako takové.