Řídící výbor Národní strategie veřejného zadávání ČR

17. října proběhlo na pozvání vrchní ředitelky sekce Leony Gergelové Šteigrové první setkání řídícího výboru Národní strategie veřejného zadávání.

Kontext vzniku strategie

Nákupy veřejného sektoru dosahují ročně výše 990 mld. Kč, tedy zhruba 15 % HDP ČR. Veřejné nákupy a investice tak představují zcela zásadní hybnou a formující sílu pro ekonomiku a český trh. Z pohledu nemandatorních výdajů vlády ČR i samospráv se jedná o nejvýznamnější nástroj realizace veřejných politik.

Tuto nákupní sílu lze využít i v reakci na celoevropské trendy a současné výzvy ekonomické, sociální, digitální či environmentální transformace v rámci měnící se ekonomiky a k naplnění vizí v prioritních oblastech.

Dobře řízené veřejné zakázky mohou podporovat inovace, včetně environmentálních či sociálních inovací, rozvoj malých a středních podniků (MSP), rozvoj udržitelných řešení a zaměstnanosti. Nákupy inovativních výrobků, stavebních prací a služeb hrají klíčovou úlohu při zvyšování efektivity a kvality veřejných služeb. Zelené veřejné zakázky mohou průmyslu poskytnout pobídky pro vývoj ekologických produktů a služeb a tím k transformaci k udržitelnějším byznysovým modelům.

Nelze také opomenout, že v současné situaci socioekonomické krize nabývá strategické pojetí veřejných nákupů významnějšího rozměru a je důležité, aby stát a samospráva svými nákupy pomáhaly v rekonvalescenci ekonomiky.

Způsob zadávání veřejných zakázek by tedy měl trh motivovat k nabídce kvalitních, udržitelných a inovativních řešení, aby při realizaci byl plně využit obsažený potenciál, včetně redukce dopadů klimatických, geopolitických či socioekonomických rizik spojených se změnami, se kterými se bude muset Česká republika v budoucnu vypořádat.

Zásady OVZ do prostředí veřejných zakázek včlenily příslušné směrnice EU v roce 2014, a nepřímo již GPA v roce 2012. Už před více jak deseti lety tak došlo k rozšíření účelu veřejného zadávání, které se do té doby soustředilo pouze na rozvoj jednotného trhu prostřednictvím zásady transparentnosti, nediskriminace, a rovného zacházení také o princip hospodářské soutěže a které vedlo k výraznému tlaku na cenu a na ochranu dodavatele. Jak je markantní i v aktuálním legislativním a metodickém vývoji v dalších členských státech EU, dospívá oblast veřejných zakázek do další fáze, jež vyžaduje změnu přístupu dotčených subjektů a celkovou modernizaci pravidel veřejného zadávání.